DOMUS, -ús, f. - dům
Slovíčko dům určitě patří k těm základním v každém jazyce. V latině má ale několik zvláštností, právě proto, že patří nepochybně mezi nejpoužívanější slova a také mezi slova nejstarší.
Především je ženského rodu. Kdo už jste se věnovali 4. deklinaci, tak víte, že většina slov této deklinace je rodu mužského, popř. středního. K ženskému rodu a současně čtvrté deklinaci počítáme jen velmi omezené množství slovní zásoby. Např. slovíčko ruka - manus, ús, f., nebo jehla acus, ús, f.
Skloňování
| domus | kdo co dům | domús | domy |
|---|---|---|---|
| domús | domu | domuum i domórum | domů |
| domuí | domu | domibus | domům |
| domum | dům | domús i domós | domy |
| domus | dome | domús | domy |
| domó nikoli domú | domem | domibus | s domy |
Domus ve funkci příslovečného určení místa
Ubi es?
Domí. 
Quó vádis?
Domum. 
Unde abis?
Domó. 
A na závěr ustálené spojení: domí bellíque nebo obdobné domí mílitiaeque /čti mílicijékve/ 
Lingua Latina