Jak poznáme deklinace nebo konjugace?

Vydáno dne 11.01.2011

Již po velmi krátké době studia latiny mají studenti obvykle vtíravý pocit, že latina má tolik koncovek, že není nijak možné se v nich orientovat. Sice vás nepřesvědčím hned, že tomu tak není, alespoň si spolu ukážeme základní pravidla.



Koncovky deklinací a konjugací

Základem všeho je slovníkové heslo. Na něm poznáme úplně všechno. Nevěříte? Sledujte:

Deklinace

Latina má 5 deklinací. Poznáte je podle těchto znaků:

 
1. dekl.nom. zakončen na -agenitiv zakončen na -aepříklad: vén-a, statu-a
2. dekl.nom. zakončen na -us, (e)r, umgenitiv zakončen na -ípříklad: pue-r, ventus, dominus, cávum
3. dekl.nom. zakončen různěgenitiv zakončen na -ispříklad: nomen, animal, mater
4. dekl.nom. zakončen na -us, -ugenitiv zakončen na -úspříklad: genú, cornú, exercitus
5. dekl.nom. zakončen na -esgenitiv zakončen na -eípříklad: rés, speciés

Pokud otevřete slovník, najdete tam např.:

puella, ae, f. - dívka - z takovéhoto hesla jednoduše poznáte že se jedná o 1. deklinaci (nejspolehlivější je koncovka genitivu, ta se u žádné deklinace neopakuje)
tergum, í, n. - záda 2. deklinace, zjistili jsme to podle koncovky genitivu
prósperitás, -átis,f. - zdar

púlex, icis, m. - blecha
morsus, ús, m. - kousání
morsum, -í, n. - kousek

Konjugace

Zpočátku se vám většinou zdají slovesa jednodušší, jak ale přibývají časy, koncovek přibývá a nastává situace, kdy se mění samotný slovesný kmen. Nejprve to základní.

Latina má 4 konjugace. Ve slovníku se poznají podle tvaru infinitivu:

1. konjugace laudó, -áre
2. konjugace moneó, -ére
3. konjugace legó, -ere
4. konjugace audió, -íre

Jakmile se naučíte jednotlivé konjugace, zjistíte, že slovesný kmen rozpoznáte podle samohlásek, laudó, ás, at..., moneó, és, et..., legó, is, it..., audió, ís, it...

fortúna

 

Přepis bublinkové nápovědy: